Rozhovor - Vlastimil Makovec, předseda FCS Horažďovice

Předseda FCS Horažďovice: Vlastimil Makovec
Datum vzniku pobočky: 1.7.2012
Počet členů pobočky: 81
Vzdálenost pobočky od Generali Areny: 131 km

Co pro tebe znamená fráze: "Být sparťanem?"
Být sparťanem je řehole a obrovské stigma! Zejména v současné době a zejména v naší jihozápadní části republiky, kde je mezi lidmi číslo jedna nejmenovaný klub z města piva. Rád jsem v opozici a rád jsem v menšině, tak jako naši bratři 480l. př.n.l. u Thermopyl. Zní to dramaticky, ale být sparťanem v posledních 15 letech není jednoduché a všichni musíme mít mnoho síly, nejen fyzické, ale zejména morální, abychom ustáli období, které se rozhodně nezapíše zlatým písmem do našich sparťanských dějin. Na druhou stranu říkám, že je důležité v životě prožít i to zlé, aby si člověk vážil toho dobrého. Jako správný Sparťan věřím, že toho dobrého a vítězného nás čeká v brzké budoucnosti ještě mnoho.

Jaký je tvůj největší zážitek se Spartou?
Možná trochu paradoxně neuvedu žádný velký evropský vítězný zápas, ale můj první evropský zápas na živo v kotli Letenského stadionu. Bylo to v 1. kole odvety poháru PVP, 26. 9. 1996 proti Sturmu Graz. První zápas jsme uhráli v Rakousku remízu a v domácí odvetě jsme prohrávali po vlastním gólu Jirky Novotného 0:1, pak přišla 86. minuta a srovnávací postupová branka Míši Horňáka - hlavou, před naším kotlem, přímo přede mnou. Pamatuji si to jako dnes. Na stejnou úroveň bych samozřejmě položil gól Máry Kincla v nastavení proti Laziu - shodou okolností jsem byl také přímo za brankou, kam padl. Tak mě napadá, že bych měl začít chodit do dolního sektoru za naší branku...:-)

Jak dlouho funguje vaše pobočka a jaký byl vlastně impuls jejího vzniku?
Oficiálně funguje pobočka 7 let, neoficiálně jezdím s nejbližšími přáteli z Horažďovic a okolí na Spartu již 25 let. Impuls pro vznik pobočky byl čím dál větší počet lidí, kterým se líbila organizace našich výjezdů za Spartou a aby to mělo nějakou štábní kulturu, dohodli jsme se s tehdejším předsedou Fan Clubu panem Obdržalem, na založení pobočky. Argumentem samozřejmě jsou i nabízené výhody pro pobočky, zejména společná doprava. Nejdříve jsme jezdili hlavně vlakem a auty, nyní díky spolupráci jezdíme autobusy.

Na který počin jste nejvíc pyšní, co se nejvíc povedlo?
Nejvíc pyšní jsme na sjednocení a spolupráci našeho Fan Clubu Horažďovice společně s pobočkou ze Sušice, Strakonic, Vodňan a Prachatic, kdy jsme společně v roce 2013 založili neoficiální Fan Club Jihozápad. Úzce spolupracujeme také s Táborem. Z hlediska celého Fan Clubu v našem regionu je úspěchem organizace každoročního charitativního silvestrovského derby v Horažďovicích. Výtěžek ze vstupného věnujeme vždy potřebným v regionu. Také se nám daří organizovat samostatné zahraniční autobusové zájezdy.

Co je při řízení pobočky nejsložitější?
Všude kde musíte pracovat s lidmi, je na řízení pobočky nesložitější právě práce s lidmi. Nicméně pokud to děláte pro Spartu, tak všechny úskalí překonáte!

Jak prožíváte zápasy, jezdíte a kde se scházíte při venkovních?
Snažíme se fandit na všech domácích zápasech, většině ligových venkovních a také evropských venkovních - někdy ve větším, někdy v menším počtu lidí.

O jaký typ akcí mají vaši členové největší zájem?
Domácí utkání a pak regionální venkovní utkání. Zájem je také o neoficiální výroční setkání Jihozápadu a besedy s hráči. 

Co chceš do dalších let vylepšit ve fungování vaší pobočky?
Ochotu členů investovat více svého času do podpory Sparty i v časech, kdy není na výsluní. Zde ještě pokulháváme za zahraničními fanoušky, nicméně na české scéně nemáme konkurenci. Snad jen baníkovci nám dýchají na záda.

Jak se ti líbí práce Sparty s fanoušky?
Co se týká oficiálního Fan Clubu, jde všechno podle mých představ a pokud bude pokračovat současná podpora a způsob komunikace, jsem spokojen. Kde ovšem vidím velké rezervy, tak to je sjednocení, resp. spojení jižní tribuny. Vím, že se to mnohým staromilcům nebude líbit a už vůbec bych nechtěl kopírovat jiný pražský klub ze západních Vršovic, ale Spartě prostě a jednoduše chybí několikatisícový sektor, který bude povzbuzovat celý zápas. Sektor, který se každý domácí zápas zaplní a sektor, který bude bez vysokého oplocení, nebo sítí. Vím, že to není jen na vedení klubu, ale také na nás fanoušcích. Abychom takovýto sektor mohli mít, musí se změnit způsob uvažovaní některých jedinců, kteří mohou celou myšlenku pohřbít svými excesy. Rovněž musí ta méně ortodoxní část Fan Clubu přijmout tuto myšlenku za svou, včetně případných změn ve stěhování sektorů pro usedlejší fanoušky a případné stěhování rodinné tribuny. S tím souvisí i možné navýšení kapacity stadionu, alespoň na 20.000 diváků. Kroky, které jsou v posledních měsících v médiích, jdou ale spíše proti tomuto přání, snad se budu mýlit.

Bylo v posledních letech bez úspěchů složité udržet si sparťanskou „víru“?
Nebylo! Jak jsem již řekl, rád jsem ,,proti většině" a užívám si ,,boj" s fanoušky úspěchu. Jezdím na Spartu 25 let a tak vím, že každá doba jednou skončí. My jsme SPARTA a my musíme udávat tempo ligy, pokud možno v co nejdelším časovém úseku. Těším se na sparťanskou budoucnost.

Jak se ti zatím líbí průběh sezony?
Průběh sezony je jako na houpačce, ani nejde moc hodnotit. Už jsem ale mnohokrát řekl, i v minulosti sparťanský fanoušek odpustí porážku, odpustí neúspěch, ale vždy musí vidět bojovnost a 1893% nasazení!

PK